Moji milí, na tento den jsem se móóóc těšila. A víte proč? Zase jsem totiž po roce zavítala do školky ve Vítonicích. Letos jsem se zde sešla také se svou nejlepší kámoškou, paní Dýní. Ta hned při příchodu obdivovala výstavku příbuzných ve vstupu do školy. Když se dozvěděla, že jejich duté hlavy vyráběly právě děti ze školky, tak byla přímo dojata.

Děti byly bezvadné a přivítaly nás náležitě vymóděné. Opět jsme mohly obdivovat dýňáky, kostlivce, duchy, čarodějnice, čaroděje, upíra, příšerku, piráta z lodi duchů nebo Wednesday z Adamsovy rodiny. No, paráda. Paní učitelky opět někde zmizely, a tak jsme se zařídili podle pořekadla „Když kočky nejsou doma, tak myši mají pré“.

V prvé řadě děti nakrmily mého pavouka Evžena, který byl po dlouhé cestě velmi hladový. Pak prolézaly pavučinou nebo si zatrsaly na strašně strašidelnou písničku. Ani já jsem samozřejmě nepřijela s prázdnou. Dovezla jsem dětem dárky naložené v žabím slizu. Každý si musel svůj dárek holýma ručičkama vylovit. Většina dětí s tím neměla žádný problém.  Dokonce si to některé děti vyloženě užívaly – což mě velmi potěšilo. Z té radosti jsem dětem chtěla ještě připravit smažené muší nožičky (které zbožňuji). Jenže se mi nepovedlo kuchařské kouzlení a místo nožiček jsem vykouzlila pěnu a ta se jíst opravdu nedá. Nevadí, poradila jsem si. Naštěstí totiž s sebou stále vozím různé zásoby jídla, když mě nebo Evžena popadne hlad. Dětem jsem tedy připravila svůj oblíbený nápoj – výluh z žabince s nakládanými žížalami, sušené larvy a mozečky. Paní Dýně také překvapila a děti si tak mohly pochutnat na maršmelounech v podobě duchů.

Ale pozor, to nebylo všechno, protože některé děti přinesly z domu strašidelné dobroty (perníčky, sušenky, linecké a gumové netopýry). Co vám budu vyprávět, byla to mňamka. Dětem vše chutnalo a chtěly si přidávat.

Na závěr jsme chtěly s paní Dýní vyhodnotit masku, která se nám líbila nejvíce. Nemohly jsme se rozhodnout, tak jsme odměnily všechny děti. Každý dostal strašidelný balónek.

Příští rok přijedeme zase, moc se nám tady líbí a doufáme, že se už konečně objeví Simča a Hanča.

Všechny vás zdraví čarodějnice Ervíla.