V tomto týdnu (20. – 24. 5.) jsem si dětmi povídala o významu vody pro náš život.
Vodu jsme následně využili při výtvarné činnosti a také jsme zkoumali její vlastnosti. Pokusy, které jsem si pro děti připravila, se provádějí na základních školách, kde jsou dětem vysvětleny fyzikální a chemické příčiny vzniku jevu. Ve školce jsou všechny tyto zajímavé děje vnímány spíše jako kouzla, ale podstatu některých efektních jevů se podařilo malým zvídálkům jednoduše vysvětlit. Některé pomůcky jsem měla zapůjčeny ze základní školy v Dřevohosticích.
Také jsme pracovali s interaktivní tabulí. V závěru týdne si děti zopakovaly, proč je důležité třídit odpad a jak se chovat v přírodě.
Na to, co se všechno tento týden událo se podívejte v obsáhlé fotogalerii. S.F.
Odkud se voda bere a jak se v přírodě pohybuje. Pro větší názornost koloběhu vody v přírodě jsem využila interaktivní tabuli. Děti pak obrázek popisovaly a v další části koloběh vody samy na tabuli kreslily.
Využití vody při výtvarném zpracování koloběhu vody v přírodě – zapouštění barvy do vlhkého podkladu (řeka, kapky, potůčky), kresba akvarelovými pastelkami (slunce), vodové barvy (pevnina)
Rozstříhání vzniklých barevných ploch na jednotlivé části.
Skládání obrázku (schématu) koloběhu vody v přírodě.
POKUSY S VODOU
č.1 Co se stane, když třete liščím ohonem ebonitovou tyč určitě všichni znáte. Ale víte, že zelektrizovaná tyč dokáže k sobě přitáhnout nebo odchýlit i pramínek vody?
č.2 Ponoření lodičky na dno láhve s vodou, aniž by se lodička namočila. Do sklenice s vodou položíme lodičku a druhou sklenicí, která je dnem vzhůru, opatrně tlačíme lodičku ke dnu. Po vytažení sklenice je lodička, která se dotkla dna stále stále suchá. Proč? Ve sklenici je vzduch, který zabraňuje vniknutí vody k lodičce.
č.3 Voda také „lepí„.
č.4 Děti nasypaly do misky s vodou pepř a pak vnořením prstu namočeným v tekutém mýdlu nebo jaru pozorovaly, jak se pepř rozptýlil do stran. My jsme čistili hladinu vody od nečistot, ale odborně se tento pokus provádí jako důkaz povrchového napětí vody.
č.5 Tančící kukuřice – na pokus stačí láhev s vodou, ocet, lžíce jedlé sody a kukuřice. Reakcí octa s jedlou sodou vzniká plynný oxid uhličitý. Jeho uvolňující se bublinky se přichytí na povrch kukuřice a vynesou ji na hladinu, kde prasknou a kukuřice klesá opět ke dnu. Děj se opakuje, a proto říkáme, že kukuřice tančí.
č.6 Děti se pokoušely otočit plnou sklenici vody a nevylít ji. K pokusu je potřeba sklenice s vodou a papír, který se pevně přitiskne k hladině vody. Většině se to podařilo a proč? Protože jednak byly moc šikovné a také díky tlaku okolnímu vzduchu, který dokáže udržet vodu ve sklenici.
č.7 Olejový déšť – tento pokus nevyšel moc přesně, ale i přesto byl efektní. Děti pozorovaly, že se olej drží na hladině (je lehčí než voda) a přidáním potravinářského barviva pak následně měl vznikat barevný déšť. Nám se ty barvy nějak slily dohromady.
č.8 Difúze – tímto pokusem jsem trochu zabrouzdala do chemických pokusů pro základní školy. K pokusu potřebujeme láhev s vodou (nejlépe odměrný válec) naplněnou po okraj, filtrační papír a pár zrnek hypermanganu (manganistan draselný). Po nasypáni zrníček hypermanganu na filtrační papír došlo po chvíli k uvolňování rozpuštěných částic do válce s vodou. Děti tak pozorovaly pohybující se fialové pramínky, které se po několika minutách spojovaly až došlo k úplnému zabarvení vody.
Jak správně třídit odpadky.
