V pondělí 25. 3. ráno nám paní ředitelka přinesla v košíku upečeného velikonočního beránka. Děti byly nadšené a chtěly ho hned sníst. Jenže to nešlo, protože Beránek byl hlavní hrdina celoškolního dvoudenního projektu. V teoretické části jsme si vyprávěli o zvycích spojených s velikonočními svátky. V praktické části děti Beránka ozdobily. Zdobilo se trochu netradičně, schválně, jestli poznáte čím. Jakmile dostal beránek hezký nadýchaný kožíšek, děti o to víc chtěly Beránka zbaštit. Stále to ale nebylo možné. Beránka jsme nechali uležet do druhého dne.
Teď si ale představte, co se nestalo. Do rána Beránek zmizel, košík byl prázdný. Co teď? Rozhodli jsme se, že ho budeme hledat. Prošli jsme všechny kouty naší třídy, ale Beránka jsme nenašli. Co kdyby byl schovaný venku? Oblékli jsme se a šli hledat ven. Tam to začalo vypadat nadějně. Objevili jsme totiž fáborky, u kterých byly kartičky s úkoly. Za každý splněný úkol jsme měli získat část kódu, který nás pak měl zavést k našemu Beránkovi. Nedbali jsme na nepohodu a v silném větru jsme splnili všech osm úkolů. Osmimístný kód nás dovedl k tomuto textu: „Beránka zatím nikdo nesnědl. Pátrejte dál. Zeptejte se toho, kdo nepořádek uvidí a hned ho uklidí.“ Děti přemýšlely, koho by se tedy měly zeptat. Až nakonec Matýska napadlo, že by to možná mohla být naše paní Staňka. Tak jsme šli za naší paní provozní a položili jsme ji otázku, jestli náhodou neví, kde je náš Beránek. Nebudete tomu věřit, ale věděla, kde je. A víte proč? Protože to ona Beránka vzala. Ale nebylo to kvůli tomu, že nám ho chtěla sníst, ale protože měla strach, aby se nám „nezkazil“, tak ho dala raději do chladničky. Naše detektivní pátrání bylo úspěšně ukončeno – BERÁNEK SE NAŠEL.
Teď už děti KONEČNĚ mohly Beránka ochutnat, a to byla ta nejlepší odměna. Nakonec ještě každý dostal diplom. S.F.
PONDĚLÍ 25. 3. – ZDOBENÍ BERÁNKA
SPOLEČNÉ FOTO S DĚTMI (A JEJICH BERÁNKEM) ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY
ÚTERÝ 26. 3. – BERÁNEK SE ZTRATIL
NAŠLI JSME BERÁNKA 🙂
KONEČNĚ MŮŽEME BERÁNKA OCHUTNAT…..MŇAM
